Waterloo - svědectví druhé
- RFERL Watch
- 21. 7. 2023
- Minut čtení: 8
Psal se druhý covidově listopadový den léta páně 2021 a my jsme po tvrdě vymodlené 15 minutové „cik pauze“ v právě probíhající soudní bitvě zamířili z prostor toalet zpět do svých soudních lavic, sanovat pro její další průběh naše čerstvě prolomené pozice. V uších nám ještě stále doznívala kakofonie nesmyslů v podání jejího nestranného veličenstva #JH („Dr. Hustá“), mohutně podporovaného spřízněným druhem ve zbrani #MV („Mgr. Prasátko“), zakončená známým to refrénem „jménem republiky“. Nakonec ten všechen mumraj, pečlivě a hlavně „nestranně“ natáčený soudním filmovým štábem, z prostoru vyhrazeného pro veřejnost s hraným nezájmem sledoval jejich hlavní přítel po boku - #LA („Dr. Leklá Andělka“). Ač se obou tehdejších bitev přímo neúčastnící, zato penězi amerických daňových poplatníků #UTP („US Tax Payer“) to celé štědře platící.

Jaké tedy byly naše vyhlídky na úspěch?
Popravdě, po první prohrané etapě bitvy byly hodně nejasné a naše sebevědomí tím hodně pocuchané. Nemohli jsme pochopit, jak jsme to mohli prohrát! Vždyť jsem vykonával práci, na kterou jsem nebyl jmenován, zaškolen a neexistoval k ní ani popis práce, jak tedy můžu z ní být nakonec vyhozen díky hrubému porušení těchto povinností? Nemohli jsme pořád pochopit, že tato v roce 1993 prezidentem republiky jmenovaná ruka spravedlnosti může neakceptovat tyto důkazy a nepřesvědčí jí ani další průšvihy žalované, spočívající v pravděpodobném porušování českého trestního práva a svých vlastních interních předpisů v osobě mého nadřízeného – amerického nadčlověka.
To jsme tehdy ještě žili v hluboké nevědomosti.
O existenci a obsahu tajně pořízené nahrávky z jednání jejího soudního senátu jsme tehdy pořád ještě nevěděli „ani popel“. Jak z této nahrávky později vyplynulo zde, už před zahájením dalšího jednání v pořadí, tj. „k diskriminaci a nerovnému zacházení“, bylo s předstihem rozhodnuto o jeho výsledku, a dokonce byl už i z něho sepsán, a to v pouhých 12 minutách, závěrečný protokol.
Prostě v duchu známého - „z důvodu efektivnosti a hospodárnosti“ - jak se často v jazyku zdejšího kmene říkává.
Jak zaznělo z pozdější nahrávky:

V boji za své práva před soudem se musíte spoléhat pouze na sebe, advokáta (můžete-li si ho dovolit), a na dodržování základního práva na spravedlivý proces, který je reprezentován nestrannou a nezávislou soudní mocí. S ohledem na tuto občanskou jistotu a s ohledem na něco, co by se dalo, vzhledem k mému věku, vtipně parafrázovat jako „s hodně velkou dávkou mladické nerozvážnosti“, jsme se ocitli v jejím soukolí.
S jakou municí jsme tedy do tohoto druhého kola bitvy šli?
U prvního soudního jednání dne 5.1.2021, o průběhu kterého bylo vtipně napsáno v našem bloku zde, nebyla naše strana, jak i vyplývá ze zvukových záznamů a vlastně i z přepisu nahrávky výše, vůbec poučena
„Poučovací povinnost je nedílnou součástí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). Obecně je tato povinnost zakotvena již v samém úvodu OSŘ, a to konkrétně v § 5, který ukládá soudu, aby účastníkům poskytl poučení o jejich procesních právech a povinnostech.“
Pořád jsem nedostal možnost přednést svůj žalobní návrh
„Řízení má být zahájeno čtením či přednesením žaloby. To znamená, že žalobce by měl povstat a stručně sdělit obsah žalobního návrhu. Do té doby není řízení považováno za zahájené. Potom je vyzván žalovaný, aby se k žalobě vyjádřil, pokud tak předtím neučinil. Zákon ukládá povinnost se k žalobě na výzvu soudu vyjádřit, pokud se tak stane písemnou formou, zasílá kopii tohoto vyjádření soud žalobci.“
„Snaha o změnu adresy žalované strany, aby jí byla adresa matky Radio ГA / ГA v USA a tím pádem byl spis označen jako „CIZINA“, což dle aktuálního „rozvrhu práce“ na místním Obvodním soudě mělo zabezpečit, aby žaloba skončila, jak už mnohokrát předtím, ve spravedlivých rukách soudkyně #JH („Dr. Hustá“), se kterou dlouhá léta úspěšně spolupracovali. Soudem provedený zásah do textu petitu žaloby tak, aby byl touto soudkyní projednáván s ohledem na pracovní právo a ne dle „antidiskriminačního zákona“, jak bylo námi uvedeno v žalobě, je jen další třešničkou na dortu, pečlivě pečeným jimi dle osvědčených a odzkoušených receptů (více je možné se dočíst zde).“
„Nejspíš s nadějí, že si nebudeme ochotni a schopni ověřit složení nadřízeného soudního senátu „1 Nc“, zamítl tak tento „virtuální soudní senát“ na svém „virtuálním turbo zasedání“ o soudkynině nepodjatosti. Trvalo jim pouze 4 dny na to, aby naše námitka podjatosti dorazila do datové schránky Obvodního soudu, pak byla poslána do datové schránky Městského soudu, zde byla pečlivě zadokumentována, určilo se složení senátu, který měl o tomto podnětu nezávisle rozhodnout, nezávislý soudní senát se sešel, zasedl, následně nezávisle rozhodl, zpracoval uvedené písemné stanovisko a toto následně doručil do datové schránky Obvodního soudu, které ho přes jeho podatelnu doručilo přímo k rukám paní nezávislé soudkyně. To vše s malou chybkou na kráse – soudní senát „1 Nc“ sestával tehdy, dle rozvrhu práce, z úplně jiných soudců, než byly ti pod rozhodnutím podepsáni. A abych byl genderově náležitě nespravedlivý – měli pod ním býti podepsáni výhradně muži a ne ženy.“
I když soud prostřednictvím mého právního zástupce nás informoval o termínu tohoto stání a dle této informace jsem měl být naň oficiálně pozván samostatní pozvánkou, nakonec se jaksi zapomnělo mně na mé vlastní jednání pozvat.

Z tohoto trapasu se snažila paní soudkyně bravurně vyvinit tvrzením, že mně vlastně k tomuto jednání nepotřebuje, protože mně neplánuje vůbec vyslýchat a že má ve věci předem už úplně jasno.

Věřte mi, že se vám v životě mockrát nepovede, abyste vystoupili na jednání soudu a řekli, bez vidiny tučné pořádkové pokuty, paní „nezávislé“ soudkyni následující větu:
„Vážený soude, vzhledem ke způsobu vedení tohoto jednání, vaší celkové podjatosti a kvůli vašim vyjádřením v této věci mně vede k přesvědčení, že jste pro toto soudní jednání absolutně NEKOMPETENTNÍ!“
Ještě teď cítím to mrazení a tíhu těch událostí.
Sedám si a s obavami přemýšlím o aktuálním zůstatku na svém už tak hodně zdecimovaném účtu. Teď se to stane! To nemůže rozdýchat!
Vidina vybíleného účtu kvůli pořádkové pokutě za několik slov mně nenechávala klidným. Vědět tak, jak několik minut předtím onen neznámý mužský hlas ji nabádal „k pár pořádkovým pokutám“ vůči nám ve snaze nás vyučit, asi bych se do tohoto dobrodružství nepouštěl. Ale což, slovo bylo vyřčeno a jak je známo - „Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedáš zpět“, jsem očekával svůj ortel.
Místo pokuty nastalo pouze dlouhé ticho, zakončeno jejím známým „Dobrá!“. Z obláčku nad její hlavou se dalo číst to výmluvné filmové z „Jáchyme hoď ho do stroje!“ – „Jen ať si pindá, my jsme na to zvyklí!“. Tak šup, šup, šup!

A tak Radio ГA / ГA, reprezentované onou trojici spravedlivých, začalo svou tehdy listopadovou odpolední protiofenzívu.
O pohnutkách nezávislé paní soudkyně asi nejlépe svědčí následující přepis pořízené nahrávky v přestávce před vyhlášením závěrečného rozsudku ve věci „diskriminace a nerovného zacházení“, která se k nám dostala bohužel však až „ex-post“ na tajemné „flešce“, o které jsme vám už psali v některých z předchozích článků.
Soudkyně | Tady to tak je. |
Mužský hlas | No jasně. |
Soudkyně a přísedící | (oznamují předsedkyni soudu číslo místnosti, kam se má dostavit) |
Mužský hlas | Já bych jim dal pár pořádkových pokut a bylo by to vyřešený. |
Soudkyně | Cože? |
Mužský hlas | Že bych jim dal pár pořádkových pokut a bylo by to vyřešený. |
Přísedící | Ona (předsedkyně soudu) říkala, že na tom jednání nebude a ať si to rozhodnete sama ..... ale příjde sem |
Soudkyně | .....Ať tady příjde a řekne jim to ona |
Přísedící | To já taky slyším poprvé... Ona nikdy takhle nebyla na jednání, no... |
Soudkyně | (diktuje a píše do počítače) |
Soudkyně | Takže soud, k návrhu žalobce jednání přerušil za účelem žádosti o přítomnost předsedkyně soudu. |
Soudkyně | (k ostatním) Hele, neplatí ... cituje zákon o podání podjatosti .... a námitka není důvodná No, my jsme tady (a vítá předsedkyni). No dobrý den. No, já mám problém. Ona mně teďkom přitom druhém jednání dala znova námitku podjatosti, prostě já jsem řekla, že ve věci rozhodnu, ona se začla strašně rozčilovat, že to teda nemůžu, … |
Předsedkyně | Můžete! |
Soudkyně | A že teda chce vás. |
Předsedkyně | No teda, já to tady nebudu organizovat. |
Soudkyně | Nicméně já jsem řekla, že vy příjdete, takže teď já nevím, co... Ona je na tý chodbě... |
Předsedkyně | Jasně. Já tady nebudu, jako. Já prostě jako, já přece, jako co já tady budu? Já si můžu sednout, jak je to nesmysl, prostě... |
Soudkyně | Tak pro mně, jestli by jste byla tak hodná, já mám připraveno, že vyhlásím rozsudek… |
Předsedkyně | No, vy jako jo... |
Soudkyně | Protože ona bude tady jako, jestli by jste tady mohla 10 minut vydržet (s prosbou v hlase) |
Předsedkyně | No dobrý, ale jako... |
Mužský hlas | Ale ona se bude chtít s vámi bavit (posměšným hlasem) |
Soudkyně | Tak já tedy nevím, co mám s tím dělat (s povzdechem v hlase) |
Předsedkyně | Myslím si, že to není zrovna dobrý nápad, jako... Já, protože, ona samozřejmě zřejmě pochopí kdo jsem, a bude chtít se mnou komunikovat... |
Mužský hlas | Takže jestli s tím mají problém, tak když chtějí odejít tak ať jdou... |
Předsedkyně | Přesně tak, tak ať jdou... Je to jedno. |
Mužský hlas | Vy to vyhlásíte a je to vyřešeno. Já bych se s nima vůbec nebavil. |
Předsedkyně | Ona tady nemusí bejt. |
Soudkyně | Tak co já mám tady tedy napsat? Víte já, já se prostě snažím vyhovět námitkám, ... |
Předsedkyně | Já to jako chápu, ale... |
Soudkyně | Tak já mám tady právo přerušovat jednání, já prostě žádala na žádost žalobkyně o přítomnost předsedkyně, tak co tam mám dát? |
Předsedkyně | No, prostě, jako, předsedkyně soudu se nedostavila... |
Mužský hlas | Ano, a je to! |
Předsedkyně | A v jednání se pokračuje, a jakoby, prostě, už máte připravený rozhodnotí...? |
Soudkyně | Mám... |
Předsedkyně | Takže i přes námítku podjatosti, vy jí můžete vyhlásit rozsudek... |
Mužský hlas | Ano! |
Předsedkyně | ...v rámci předložených věcí pak v odvolačce se vyjádříte, že o podjatosti... |
Soudkyně | ...už bylo rozhodnuto jednou |
Předsedkyně | Já vím, já to mám nastudovaný... A tím je to jako vyřešený! Ale co já jako tady budu? Prostě, já, já vím, ale ona bude na mně útočit, bude chtít se mnou komunikovat, ... To může všechno akorát zhoršit... |
Soudkyně | Tak jo, já... |
Mužský hlas | Já bych zopakoval ten paragraf... |
Předsedkyně | Já taky! |
Soudkyně | Já jsem to opakovala, všechno špatně, já jsem ji říkala, že ona má svůj názor, já mám svůj názor, ... |
Předsedkyně | Ne, já bych s ní nediskutovala! Poučuji ji podle paragrafu, že prostě teda, je možné rozhodnout i přes vznesenou námitku podjatosti, tečka! |
Soudkyně | Čili já ji tedy nemusím poučovat na todlectom...? (mluví několik lidí) |
Předsedkyně | No, jó, já je poučuji, ale todlesto je... |
Soudkyně | (snaží se jí něco vysvětlit) ...když ona je tam má toho strašně moc... |
Předsedkyně | Tak je všechny zamítnete, no! Jako co...? Ty návrhy. Já to vyhlašuji stručně, jako že ty návrhy přednesené ústně zástupkyní žalobce ...... se zamítají. Tečka! |
Soudkyně | Ne, ne, ne, podle mýho, já to zamítám jako skutkové tvrzení, ona měla koncentraci, tam to nedoplnila, tak jí podle mně nemusím poučovat? Já ty všechny dokazování jsem zrušila... |
Předsedkyně | No já si myslím, že jako podle 119ky, jakoby, je potřeba... |
---|---|
Soudkyně | Protože to tady neskončíme nikdy! |
Předsedkyně |
|
Soudkyně |
|
Předsedkyně | (odchází z místnosti…) |
Soudkyně | (svolává do místnosti...) Takže v jednání se pokračuje v 15:54 a konstatuje se, že předsedkyně soudu se do soudní síně nedostaví a znova skontatováno obsah paragrafu 15b, odstavec 2..., to jest, že soud má za to, že je nutné k uplatnění tohoto ustanovení neboť námitka podjatosti vůči soudkyně byla žalobcem přednesená dnes při jednání, to znamená v průběhu jednání, a věc bude dnes rozhodnutá a soud má za to, že tato námitka není důvodná, když k námitce předchozí se již vyjadřoval. Odvolací soud námitku neshledal důvodnou a soud má za to, že nesouhlas s právním posouzením ve věci nelze zaměňovat s námitkou podjatosti soudce. Takže prosím vás, já hodlám ve věci rozhodnout, tím, že jak jsem řekla, soud s ohledem na výsledek koncentračního jednáni ze dne 5.1.2021 konstatuje, že žalobce BYL POUČEN o jednání 5.2.2021 a uběhla mu lhůta. Ale soud obdržel od žalobce pouze stanovisko k ustanovení mediátora, nikoli ve věci samé, to doplnění skutkových tvrzení. Tedy vy máte možnost se, ehm, uvést závěrečnou řeč, nebo se odvolat na své písemná rozhodnutí neboť před vyhlášením rozhodnutí tyto práva má každý z účastníků... |
A tak stejně, jako v 50.-tych letech, se rozsudku mimo stanovený soudní senát „16 C“, zúčastňují další známí, jako jsou předsedkyně soudu #RV („Dr. Veverička“) plus neznámí účastnici, jako ten neznámý mužský hlas, opakovaně brojící a žádající to nejtvrdší naše potrestání. Je neuvěřitelné, jak tento neznámý mužský hlas to celé organizuje a ovlivňuje, dokonce i předsedkyni soudu. Do dnešního dne jsme se nedozvěděli, kdo je onen „mužský hlas“ na nahrávkách, tak bezpříkladně bojující za žalovanou stranu a pokud náhodou přijde na něho řeč, vždycky nastává pouze dlouhé mlčení a neupřímná změna tématu hovoru. Že by nějaká náhoda?
Zájem o tuto nahrávku, a hlavně o onen mužský hlas na ní, projevil i jistý významný český investigativní novinář z internetového deníku, kterého posláním je tepat hlava nehlava do všech vybraných politiků i nepolitiků a jehož jméno se nesmí ani naznačovat. Tento bývalý hlídač demokracie a spravedlnosti provedl následně porovnání hlasů z nahrávky s hlasem právního zástupce Radio ГA / ГA #MV („Mgr. Prasátko“). Po tom, co údajně neshledal mezi nimi shodu, se s přáním hodně úspěchů ve sporu s Radio ГA / ГA s námi bez dalšího vysvětlení rozloučil. Nejspíš si brzy „politicky vyhodnotil“, že to na „Pulitzerovu cenu“ tentokrát nebude, a že nestandardní ovlivňování soudu, kterého se stal tímto němým svědkem, bylo jen něčím běžným ve zdejších „luzích a hájích“.
O pohnutkách zbylého dua spravedlivých se dá ale pouze spekulovat.
Právní zástupce Radio ГA / ГA #MV („Mgr. Prasátko“) k tomuto „ozbrojenému zápasu“ přistupoval vždycky velice osobně. Nejspíš možná i díky tlaku ze strany klienta, který mu vyčítá už 3letý soudní spor, díky čemuž mu zatím na účet jeho advokátní kanceláře nasypal nemalé palmáre z peněz amerických daňových poplatníků, a který se zatím vyvíjí bez výhledu k uspokojivému světlu na konci tunelu. Oněch vysouzených 1000 amerických babek jako bolestné za troj-společně vyhraný soudní spor, plný „procesních zmatečností“, jak ostatně sám v jednom ze svých mailů sám uznává, je spolu s pocuchanou reputací jeho klienta pouze slabým odvárkem silné polívčičky, původně vařené dle jejich osvědčených receptů. Více je možné si o tom přečíst zde.
A nakonec je tu ona, šedá eminence v pozadí #LA („Dr. Leklá Andělka“), s podezřením na osobní napojení na pořád stejnou její soudkyni, soudící pořád případy její bývalých kolegů a zaměstnanců, snažící se neúprosně, i proti opakujícím se našim nabídkám ke smíru a o kterých vás budu informovat v některých z příštích příspěvků, pokračovat ve svém osobním „džihádu“. Dle známého - „s vyhozenými zaměstnanci se nevyjednává“ - se snaží zavděčit, osvědčit a jako bonus snad i přesvědčit o své schopnosti vyplnit každé přání, co uvidí na očích její „věrchušky“ v čele s #KF („Kristína Fšetko“). Tahajíce za ty správné nitky řídí oba dva výše jmenované a z prostoru pro veřejnost nastavuje celému tomuto „monstr procesu“ to pravé „nepokřivené“ zrcadlo.
Takže jak je patrno z oné nahrávky i z textu soudkyní sepsaného soudního protokolu, nejdůležitější rozhodnutí byly v naší věci přijaty v duchu hlubokých historických tradic – a sice „o nás, bez nás“. O nepodjatosti soudkyně #JH („Dr.Hustá“) přeci rozhodl nepravomocný „1 Nc“ soudní senát a v podstatě mimo její soudní „dvorek“ a ta nejvyšší na zdejším „dvorku“, ta se na „tajňačku“ jednání jejího soudního senátu přeci vůbec (ne)zúčastnila a (ne)zasahovala. Že tam proběhlo několik pochybení stran „OSŘ“ (Občanský soudní řád) bylo jen bezvýznamnou kaňkou na kráse tohoto vskutku křišťálově čistého případu.

Takže tam byla, nebo nebyla?
O tom, že si závěrečnou řeč advokáta žalované #MV („Mgr. Prasátko“), jakož i rozsudek nezávislé paní soudkyně #JH („Dr. Hustá“), se zájmem vyslechli pouze naše prázdná soudní lavice a její dvě židle, bylo nabíledni. Prosby nezávislé paní soudkyně směrem k advokátovi žalované, jak zaznívá v nahrávce ze soudní síně, dovolávající se jeho názoru na její právě vyřčený spravedlivý verdikt, nebudu už s ohledem na jeho nedůležitost uvádět.

Končíme tedy první blok našich blogů, týkajících se událostí těsně po mé výpovědi, tedy událostmi v "covidovém" roce 2021. Ve svých dalších blozích se tak posuneme v čase k událostem, které po tomto prvostupňovému rozhodnutí brzy následovali.
Ale nepředbíhejme.
Díky omezené době pro odvolání k nadřízenému soudu, což je v našich „luzích a hájích“ lhůta 15 dnů, jsme museli ve velice krátké době zmobilizovat všechny své síly pro přípravu potřebných podkladů a hlavně doufat, že odvolací soud bude třeba rozhodovat konečně nezávisle. To, že takhle daleko se při obhajobě svých práv ještě žádný český zaměstnanec Radio ГA / ГA nedostal, nás naplňovalo určitou nadějí a novým odhodláním.
Z této naší dotehdy největší bitvy jsme vyšli sice poraženi, se šrámy, ale rozhodně ne zlomeni. Ostatně, stejně jako i ON v tu neděli 18. června roku páně 1815.
Comments